Holčička z nemocnice :(

Včera jsem psala článek o životě... Pár lidí jsem se zeptala jestli mám napsat článek o té holčičce, a nikdo neřekl ne... :) Začítek bude jen o mě... protože tak ten příběh začal.. je nesmysl začínat uprostřed příbehu.

Tento článek je věnovaný Elišce Cholevové :') 

Byla sobota 20.9.2014, a rodiče slavily 50.narozeniny našeho kamaráda který bydlel nedaleko Olomouce. Já byla se sestrou sama doma. Kolem 23:00 se mi udělalo špatně tak jsem si říkala že už půjdu spát. Uvařila jsem si černý čaj a v domění že vše bude v pohodě zalehla na gauč. Když po půl noci přijeli rodiče z oslavy šla jsem spát do pokoje. Kolem 3:00 jsem začala zvracet a zvracela jsem až do rána. Kolem 7hodiny jsme jeli do FN Olomouc. Vozoli mě po různých vyšetřeních... a někdy kolem 14.hodiny za mnou přišla doktorka že jdu na operaci se slepákem. Odvezli mě na oddělení 28C myslím... Na pokoji jsem byla sama. Připojili mě na kapačku a odešli. V 17:00 přišla sestřička se saniťákem, a naložili mě do sanitky... odvezly mě na operační sál... Moc si toho nepamatuju :/ Když jsem měla po operaci probudila jsem se tak v 19:00 :) A to rodiče odjížděli. Chvíly potom za mnou přišla sestřička, že mě převezou na jin pokoj :33 jela jsem chodbou a najednou se otevřely dveře... V nich stála malá holčička s nádhernm usměvem, v župánku, a s radosí v hlase volala: "mami! mami! já mám novou spolubydlící!" Jmenovala se Eliška :') Chytla vzácnou bakterii na dovolené v Chorvatsku. V nemocici byla už 6měsíc!! Její maminka je moc silnej a nehorázně hodnej člověk :') Obdivuji ji. Neztrácela optimismus. A to ani Eliška. Její maminka pomáhala i mě :) Když jsem se nemohla posadit a nic, tak mi podávala pití, no.. a tak všechno.. :3S tou úžasnou holčičkou jsem strávila na pokoji 3dny :3 pak mě přestěhovali na jiný pokoj. Ale já chodila za Eliškou :3 Ten její úsměv :') hrály jsme spolu nějak stolní hry, kreslili si.. nebo se prosě jen koukaly na televizi. Cokoliv abych jí ten pobyt trošku zpříjemnila! Dala mi zrcátko které sama vyrobila :') Mám ho podepsané i s datumem :') Když jsem odcházela, byla jsem za ní a dala jí pusu na tvář.:3 Ona mě objala a tekly jí slzy, já se taky rozbrečela... :'( Řekla jsem jí že se za ní za dva dny přijdu podívat :') Když jsem tam za dva dny přišla, sestřičky mi řekli že už odjela :'( Myslela jsem že už ji nikdy neuvidím :'( Ale 15.10.2014 jsem zase přijela do nemocnice :/ Byla jsem na jiném oddělení... Šli jsme na divadlo myslím o dvě poschodí níž. Když jsem vešla do té místnosti nevěřila jsem svím očím! Seděla tam ta stejná holčička! Taky asi nemohla uvěřit že mě vidí :D chvíly jsme na sebe koukaly... :) Pak jsem si za ní šla sednout. Ona se o mě opřela a chytla mě za ruku, a strašně hezky se na mě usmála :') Tomu divadlu se nikdo nesmál kromě jí :D Má strašně vtipnej smích :'D :3 Pak jsem ji viděla ještě jednou když jsme se koukaly na film. Její maminka si myslela že lže když jí říkala že mě viděla.... Ale pak za Eliškou byla moje mamka a předávala jí ode mě dárek (já tam nesměla) :( TO bylo naposledy co jsem ji viděla :'( Ale moc mi chybí! Takoví sluníčko to bylo :3 Navždy bude v mím srdíčku! I když si tento článek nikdy nepřečte... :'( I když ji nikdy neuvidím :(( Nemám na ni číslo ani adresu :'( 

Mám tě ráda Eliško! :* 

Lynn G.